CHOV KOZ


 

Plemena

 

Ve světě se chová asi 560 milionů koz, přitom se odhaduje počet různých plemen, barevných rázů a jejich variet na více než 500. Stavy koz v jednotlivých zemích světa pochopitelně kolísají, jednak vlivem měnících se podmínek, jednak upřesňováním odhadů. Lze však tvrdit že počty zvířat se příliš neliší od údajů v tabulce č 1.

 

 počty koz chovaných v současnosti ve světě                                                                                                           

Země

Počet koz

Indie

11 000 000

Řecko

 6 000 000

Jihoafrická republika

 6 000 000

Španělsko

 4 000 000

USA

 1 750 000

Francie

 1 100 000

Itálie

 1 100 000

Rakousko

      40 000

Česká republika

       50 000

Holandsko

       40 000

Švýcarsko

       65 000

Velká Británie

       65 000

Německo

       90 000

Norsko

       90 000

                                                                                                                    

 

Chovaná plemena se od sebe liší nejen barvou a velikostí, ale podstatné odlišnosti jsou i v typu užitkovosti a dalších vlastnostech.Velká část plemen patří mezi odolná plemena s nízkou užitkovostí, vhodná pro pastevní odchov v tvrdých podmínkách, s minimálními nároky na ustájení, odolná proti chladu, schopná spásat nevyužitelné plochy.V hustě osídleném prostoru České republiky asi najdeme málo chovatelů, kteří vypustí stádo koz na rozsáhlé plochy a nechají je volně pást bez nároku na jiný užitek, než maso kůzlat. V našich podmínkách se téměř výlučně setkáváme s vysoce užitkovými plemeny, zastoupenými i v populacích koz v okolních zemích.

Podle produkční orientace rozdělujeme plemena koz na tyto skupiny:

·        Mléčná plemena, kde je prvořadá užitkovost mléčná, doplňujícími produkty jsou maso a kůže

·        Masná plemena, kde je prvořadým produktem maso, doplňujícím mléko a kůže

·        Srstnatá plemena, kde je prvořadým produktem vlna a srst ( kašmír a mohér ), dalšími produkty jsou maso a mléko.

 

Toto dělení není možno považovat za dogma, v  oblastech původu může být například tradičním produktem mohérové kozy vlna – mohér, zatímco v našich oblastech, kde není mohér vyhledáván jako surovina je hlavním produktem mohérových koz maso. Plemena tedy budeme řadit podle hlavního produktu v našich podmínkách.

(foto-gaddi ovce a kozy)

 

Sánská koza je celosvětově uznávaným špičkovým mléčným plemenem. Pochází z oblasti Saanental a Simmental ve švýcarském kantonu Bern. Jako užitkové plemeno je chována ve vyspělých zemích v celém světě, v USA, V. Británii, Austrálii, Kanadě, v jižní Africe, Itálii, Francii. Byla široce a úspěšně použita ke zušlechťování mléčných desítek plemen od Anglie, přes střední Evropu až po Čínu. Je bílé barvy, krátkosrstá, bezrohá, plodná, s dojivostí kolem 1000 litrů za laktaci.

 

Německá bílá zušlechtěná je rozšířena v Německu a v Rakousku. Od roku 1892 byla zušlechťována místní populace koz dovezenými sánskými kozami a kozly. V užitkovosti se vyrovná koze sánské, je charakterizována pravidelným utvářením vemene, na něž byla dlouhodobě šlechtěna.

 

Bílá krátkosrstá ( Česká bílá ), dříve Bílá bezrohá krátkosrstá je hlavním uznaným plemenem na území České republiky. Od roku 1992 je v plemenném standardu přípustný výskyt rohů. Typově i užitkovostí je blízká koze sánské, plemeno vzniklo z místních populací koz zušlechťováním sánskými kozly. Na Moravě je od roku 1928 prováděna systematická kontrola mléčné užitkovosti těchto koz.

 

Německá srnčí zušlechtěná ( Německá alpská ), je bezrohé dojné plemeno, zbarvené červenohnědě nebo srnčího zbarvení, s úhořím pruhem, černou uzdičkou v obličeji, tmavým břichem a spodní částí končetin. Je o něco menší než bílá plemena koz, užitkovostí se jim téměř vyrovná.Podobné vlastnosti má i plemeno francouzská alpská.

 

Hnědá krátkosrstá ( Česká hnědá ), je dojné plemeno bezrohých koz, které vzniklo křížením místních hnědých koz s kozou Harzkou. Je druhým nejrozšířenějším uznaným plemenem v České republice. Vzhledem se podobá Německé srnčí zušlechtěné, dojivostí se jí blíží.

Masná plemena

Burská koza, je bílé barvy, s světle hnědou hlavou a bílým čelem. Domovinou je jižní Afrika, v Evropě byla na jeho základě vyšlechtěna většina masných plemen koz. Zvířata mají krátké nohy a výborně osvalené tělo, jsou klidná, pohodlná a velmi žravá, vhodná pro pastevní odchov. Vyznačují se vysokou plodností, velkým denním přírůstkem a jateční výtěžností.

 

Anglo-nubijská koza má barvu od bílé přes smetanovou, světle a tmavě hnědou až k černé. Pochází z křížení indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny.Při velmi dobré mléčné užitkovosti a vysoké tučnosti mléka s osvalením téměř vyrovná burské koze.

 

Kamerunská koza je ve své domovině chované pro maso. Jedná se o malá zvířata, většinou černé barvy. V našich podmínkách se pro nízkou užitkovost objeví spíše v zoologické zahradě, jen vyjímečně v zájmovém chovu.

Srstnatá plemena

Kašmírská koza pochází z chladných oblastí Kašmíru a dalších oblastí střední Asie, Indie a Tibetu. Má srst složenou ze dvou druhů chlupů, rovných pesíků a dlouhé, jemné a husté podsady, která se vyčesává a je známá jako kašmírová nebo tibetská vlna. V našich podmínkách se spíše uplatní její masná užitkovost a kůže ( kožešina ) jako dekorační doplněk.

 

Angorská koza pochází z oblasti Angora v Turecku. Srst je tvořena pouze podsadou, která se vyčesává nebo stříhá. Je známá jako mohér. V našich podmínkách se spíše využije růstová schopnost kůzlat, srovnatelná s masnými plemeny a odolnost v tvrdých horských podmínkách.

 

V podmínkách České republiky se nejčastěji setkáme s bílou krátkosrstou kozou která je chována po celém území státu jak jednotlivě, tak i ve stádech, čítajících i přes 100 kusů. Druhé nejrozšířenější plemeno je hnědá krátkosrstá. Jeden nebo dva chovy a jednotlivá zvířata můžeme najít i u plemen francouzská alpská (alpínská), angorská ( mohérová ), kašmírová a burská.Mimo to se setkáme i s kozou kamerunskou a  nejrůznějšími meziplemenými kříženci, proměnného zbarvení a skvrnitosti. Užitkovost těchto zvířat je velmi nevyrovnaná, některá zvířata díky heteroznímu efektu ( viz část o genetice ) dosahují velmi dobrých výsledků